Žijeme v době, kdy se fotografie stala velmi běžnou, velmi dostupnou záležitostí, obklopuje nás extrémní množství vizuálních podnětů jak statických, tak dynamických. Málokdo z nás zná někoho, kdo nemá fotoaparát, kdo nefotí. Asi je to dobře. Ovšem miliardy vystavených fotek nás také odnaučují dívat se na ně a dívat se na obrazy jako takové. Určitě jste v poslední době absolvovali nějaké výstavy, ze kterých si skoro nic nepamatujete, výstavy, které nezanechávají žádný dojem, a to nikoliv proto, že by ukazované věci nebyly zajímavé, ale proto, že jste unaveni tímto statickým uměním. Třeba se mýlím, ale na fotografie se vždy díváme v řádech sekund, a velmi zřídka před nimi sedíme minuty či hodiny. Pokud posloucháme hudbu nebo se díváme na film, pak těch 5, 10, 15 nebo 90 minut vydržíme. Ano, jde o lineárně se měnící umění, ale přesto z něj máme podobný pocit jako ze statické fotky - líbí / nelíbí, oslovuje / neoslovuje, atd.
Myslím, že jedním z hlavních důvodů pro fotoklub je něco se od sebe naučit. A také třeba být kreativní... A to nejen v tvorbě, ale také v prezentaci.
Myslím, že pokud standardním způsobem vystavíme naši tvorbu (tedy x různorodých souborů), pak jí bude opět věnována vteřinová pozornost. Každý máme svá témata, dokonce ani netušíme, jestli máme co vystavit. Pokud vystavíme, pak nejspíše bude rozbité, budou tam mnohá PROČ? a i uspokojení nás samotných z této prezentace asi nebude příliš vysoké.
Navrhuji být na sebe přísnější hned od začátku a zkusit nebýt úplně konvenční
Navrhuji:
- najít jedno společné široké téma (mne napadá třeba - Lidé na přechodech, Struktury města, cokoliv jiného.),
- pojmout ho jako společný projekt na nadcházející podzim - zimu - jaro (tedy listopad - 31. březen)
- pracovat k tomu, že každý z nás bude vystavovat 5 fotografií
- tyto fotografie budou formátu A4, 3 na výšku a 2 na šířku, buď všechny v barvě, nebo všechny ČB, umístěné v rámu o rozměrech 80x80 cm společně s krátkým autorským textem + něco o autorovi
- během dubna zpracovat technicky, udělat takový minikatalog, tištěný nebo cd
Ten nápad byl takový, že člověk se zastaví před souborem na delší čas, nechá ho na sebe působit a nepřeskakuje od jedné fotky k druhé - jen přejde od jednoho autora k druhému. Jako prezentace fotoklubu by to určitě bylo zajímavější.
Co vy na to?
